>

Rozhovor s novým předsedou klubu Janem Fischerem!

PR team, 29.01. 2022 Aktuality

 

1. Ahoj Fíšo, jsi dlouholetým hráčem Kotlářky, jak ses k baseballu dostal a jaký je tvůj příběh?

Ahoj. Je to tak, v Kotlářce coby hráč působím tuším od roku 1999, kdy jsem jako sedmiletej naskočil do nově vzniklé přípravky a pak postupně prošel všemi mládežnickými a vlastně i mužskými kategoriemi. A musím říct, že to byla fakt jízda, protože jsem měl to štěstí, že naše ročníky hráčů 91, 92 a 93 byly strašně našlapaný a za tu dobu jsme sesbírali spoustu medailí ze všech různých MČR a nakonec to kluci završili v roce 2015 i titulem extraligovým (já s vrcholovým baseballem bohužel skončil o rok dříve ověšený „pouze“ extraligovými stříbry). Po doléčení nějakých zraněních jsem si na chvíli odskočil na Kladno, kdy mě spolu s pár dalšíma klukama oslovil Péťa Baroch s tím, že zakládá po několika dekádách opět chlapský tým, tak jestli bychom mu s tím nepomohli. Byla to sranda začít hrát baseball tak nějak víc oddechově, což mě dohnalo k myšlence zkusit něco takového vytvořit i u nás na Kotlářce. To se nakonec povedlo a od roku 2017 má Kotlářka svoje tzv. „Béčko“ složené ze všech kámošů, co během těch dvaceti let postupně odpadávali z výkonnostních týmů Kotlářky a v chlapském přeboru našli smysl. Za tenhle projekt jsem strašně rád, protože mě to zaprvé fakt baví hrát, za druhé to drží partu přátel skvěle pohromadě a za třetí to má obrovské výhody pro klub jako takový, když v něm staří hráči zůstávají, předávají zkušenosti mladším a vrací své děti zase zpátky do Kotlářky.

 

2. Nyní tě ale spíše než na hřišti můžeme vidět ve funkci manažerské, a to jako předsedu našeho klubu. Co tě k tomu vedlo?

Kotlářka během posledních pár let patřila na úplný vrchol extraligy a držela se tam opravdu dlouho. Nutno říct, že jádro týmu bylo po celou dobu převážně stejné a zřejmě se nám nepodařilo do týmu průběžně začlenit mladší nadějné hráče. Ale tahle vítězná generace skvělých hráčů se také nerodí každý rok… Pak nám logicky najednou začalo spoustu hráčůkončit kariéry, pár jich odešlo do jiných klubů a týmu mladých se, ač velmi těsně, nepodařilo extraligovou příslušnost udržet. V současné době došlo k úplné obměně A týmu, jádro tvoří velmi mladé naděje Kotlářky a klub došel k rozhodnutí, že je správný čas i k výměně vedení. K tomu tak došlo v konsensu všech členů, vytvořili jsme tým velmi schopných lidí, kteří pro Kotlářku dýchají a zkusíme dát celému klubu nový impuls. Obrovský dík ale patří všem těm, kteří to dobrovolně a ve vlastím volnu táhli posledních několik let a dosáhli s klubem velkých úspěchů.

3. V listopadu proběhla na Markétě velká akce na podporu zachování našeho hřiště, můžeš nám říct, v jaké jsme situaci?

Není žádným tajemstvím, že naše hřiště se nachází na vypůjčených pozemcích Ministerstva vnitra a od vlastníka pozemků nám bylo sděleno, že v budoucnu plánují pro pozemky jiné sportovní využití. Tak to holt je, bylo nám to zcela férově oznámeno, ale začala nám tak hra o čas, protože hřiště je pro nás a pro jakýkoli baseballový klub alfou omegou. Kotlářka rozhodně není proti výstavbě nových sportovišť, je jich v Praze málo, ale byly bychom hrozně rádi, pokud by se nám podařilo vše skloubit tak, aby bylo zachováno jak naše dlouhodobě fungující a zcela vytížené hřiště pro baseball, tak vystavěn nový projekt, nebo aby nám případně město zkusilo zajistit náhradní pozemky, na kterých bychom mohli naší činnost provozovat i nadále a pokračovat tak v rozvoji klubu.

 

4. Jaké plánujete kroky?

Prvním krokem bylo uspořádat zmiňovanou hromadnou akci za účelem vytvoření fotografie všech členů a příznivců klubu, abychom tak mohli ukázat na četnost a sílu naší komunity. A protože Kotlářka je jedna velká rodina, myslím, že se to velmi povedlo. Další kroky jsou už čistě vyjednávací, chodíme po jednáních s příslušnými politiky a úředníky a snažíme se ukázat, jaká by byla ohromná škoda nechat tak tradiční klub jako je Kotlářka zaniknout.

5. Myslíš si, že nám s tím může někdo pomoct?

Už nám s tím samozřejmě spoustu rodičů a dalších příznivců pomáhá, protože jak jsme jedna velká rodina, každý někoho zná a má třeba s podobnými jednáními zkušenosti. Za to všem moc děkuju. Ale samozřejmě uvítáme jakoukoli další pomoc. Nebudu zastírat, že by se nám hodila i jakákoli pomoc finanční či materiálová, protože kvůli brzy končícímu nájmu nemůžeme již několik let čerpat žádné investiční granty a je tak velmi těžké areál udržovat v provozuschopném stavu, natož zkusit budovat něco nového…

6. Co se vám zatím za krátkou dobu působení povedlo změnit?

V první fázi jsme se zaměřili na personální zajištění trenérů jednotlivých kategorií od dětí až po chlapy. Z toho mám obrovskou radost, protože se nám pro hráče podařilo zajistit opravdu špičkové trenéry, kteří mají potenciál naše hráče jak baseballově, tak i všestranně rozvíjet. Přivedli jsme Jakuba Vančuru, ostříleného profesionála a špičkového baseballového analytika, zůstal u nás trénovat Scotty Mulhearn, o nadhazovače napříč klubem se stará Johny Novák a David Padyšák, o catchery Daniel Vavruša, U18 vede Kuba Sládek, nově vyhlášený trenérský objev roku, U15 Ríša Kania a Filip Smola, u dětí máme Ivana Aubrechta, Ondru Rypara, Michaela Krále a další. Nebojím se říci, že Kotlářka má v současnosti nejlepší trenérský tým v celé České republice. 

7. Jak na tom bude Kotlářka za 5 let?

Je to tvrdý takhle říct, ale já hlavně doufám, že Kotlářka za těch 5 let vůbec bude… Ale vedení se pro to samozřejmě pokusí udělat maximum. Jelikož jsem spíše optimista, za 5 let bych rád viděl Kotlářku v semifinále baseballové extraligy. Investujeme do mladých hráčů, budeme jim dávat spoustu hracího času a věřím, že za 2 až 3 roky se nám tahle práce vrátí a náš mladý tým bude schopný extraligových soubojů. A pokud se nám podaří stáhnout zpátky do Kotlářky hráče, které jsme poslali hrát extraligu do konkurenčních klubů, a já pevně věřím, že až přijde ten čas, tak půjdou do Kotlářky rádi zpátky, jsem přesvědčen, že jsou tyto naše cíle reálné. Kotlářka nikdy nebude stát na třech hvězdných zahraničních importech, ale náš základ je dobrá dlouhodobá práce s mládeží a na tu se tak musíme soustředit.

 
 
 
 
OdpovědětPřeposlat
 
 
 
 
Starší články